Popis správního území obce Statenice

OÚ Statenice, Statenická 23, 252 62 Statenice

Telefon: 220 970 418

podatelna@statenice.cz; info@statenice.cz;  web: www.statenice.cz  

Zeměpisné souřadnice (WGS 84):  50°8′34″ s. š., 14°19′7″ v. d.

Nadmořská výška:                                       258 m n. m.

Výškový systém výškopisných údajů :        Balt po vyrovnání (Balt p.v.).

Rozloha území katastru obce je 379 ha.

Počet obyvatel obce k 1. 1. 2018 činí 1 547, z toho:

• Děti do 14 - ti let                                       288
• Ekonomicky aktivní (14 – 59 let)              949
• Ekonomicky neaktivní (60 a více)            310

Obec je od roku 1998 členem dobrovolných svazků obcí VPSÚ a "Od Okoře k Vltavě". Obec má dvě části: Statenice a Černý Vůl. Statenice sousedí s obcemi Tuchoměřice, Horoměřice, Únětice, Lichoceves, Velké Přílepy a Úholičky.

Zásobování vodou a energiemi:

• zdroje pitné vody - Obec Statenice má veřejný vodovod. Vodovod je v majetku obce, provozovaný spol. Vodárny Kladno a.s. Pro zkvalitnění dodávky pitné vody (pokrytí hodinových nerovnoměrností odběrů se navrhuje vodojem v lokalitě Boušovský, v lokalitě Jabloňový Sad a v lokalitě pod Chotolem. Nouzové zásobování bude zabezpečeno dovozem vody cisternami z nejbližšího zdroje. 
  V současné době je obec zásobována vodou z pražských zdrojů z VDJ Suchdol, z něj přivaděčem do VDJ Velké Přílepy (2 x 400 m3), kóta tlakové čáry se pohybuje v rozmezí 307,50 – 312,50 m n. m. Z Velkých Přílep vede zásobní řad pro Statenice a Úholičky. Západní část obce, kterou VDJ Velké Přílepy tlakově nepokryje, je zásobována z Tuchoměřic (kóta tlakové čáry je v rozmezí 329,77 – 334,67 m n. m.). Jedná se o vodu z pražských zdrojů z VDJ Kopanina přes VDJ Tuchoměřice. Většina z cca 11 km řadů je pořízena po roce 2000, jen cca 2,2 km je litina po polovině životnosti, stáří cca 70 let. Majitelem je z velké části obec. Celkem je opotřebení vyčísleno na 24%. Problémy a deficity a) Vodojem Velké Přílepy před spotřebištěm. Ze zpracované studie Vodovodní přivaděč Velké Přílepy - Statenice vyplývá, že při jeho zásobování stávajícím přivaděčem je jeho kapacita již na hranici možností včetně vykrývání vteřinových spotřeb, což je jedním ze základních problémů, který je třeba odstranit. V období zvýšené spotřeby tj. víkendy, jarní a letní měsíce (napouštění bazénů) nestihne doplňovat vodojem, a proto může docházet k omezování dodávek pitné vody. Je to typické pro přípražské satelitní lokality, kde je vysoký koeficient hodinové i denní nerovnoměrnosti. b) Zásobní řad z Tuchoměřic pro část Statenice na stejném tlakovém pásmu (307,50 – 312,50 m n. m.) jako vedlejší obec. Dodávky pitné vody jsou smluvně zajištěné. Problém je občasný obsah mechanických nečistot (zabarvení vlivem stáří litinového potrubí zejména v Tuchoměřicích, ve Statenicích byla již část litinového řadu vyměněna). Návrh Pro dodržení povoleného maximálního vteřinového odběru z Pražského systému se navrhuje zvýšení nátoku a akumulace pitné vody v obcích Statenice, Velké Přílepy či Úholičky tak, aby bylo zajištěno dostatečné množství vody pro obce – členy dobrovolného svazku obcí VPSÚ, který je majitelem nově postaveného přivaděče, který bude zkolaudován ve 4. čtvrtletí 2017. Proto je záměrem dobrovolného svazku obcí postavit vlastní VDJ s kapacitou 1000 m3. Navrhuje se pokračovat ve výstavbě vodovodních řadů v majetku obce do těch částí obce, kde zatím vodovodní řady nejsou (12. a následně 13. etapa). Součástí návrhu je výstavba nových vodojemů pro jednotlivá tlaková pásma (v lokalitách Boušovský, Jabloňový Sad a pod Chotolem). 1/3 obce bude dlouhodobě zásobována vodou přivedenou z Tuchoměřic. Občasný zvýšený obsah mechanických nečistot bude v obci řešen pokračující výměnou litinového porubí a zlepšením technologické kázně provozovatele vodárenské infrastruktury v Tuchoměřicích. V delším časovém horizontu se doporučuje prověřit možnost posílení dodávek pitné vody z jižního směru (z Pražského zdroje přes obec Horoměřice do Chotolu). Zejména výstavba v největších lokalitách Boušovský a Jabloňový Sad je podmíněna zajištěním dostatečné kapacity a akumulace pitné vody pro zásobování těchto lokalit.
   

  Poznámka: Územím v ose západ - východ protéká Únětický potok. Tvoří zelenou osu celého území. Bohužel při průchodu zastavěným územím je tato osa na mnoha místech přerušena zástavbou sahající až k potoku. Proto navrhuje územní plán zachovat dosud nezastavěné plochy v údolní nivě nezastavitelné a co nejvíce zprůchodnit údolí podél potoka pro pěší a cyklisty. Z lokalit stojaté vody jsou v oblasti hydrogeologicky zmapovány 2 rybníky za hranicí obce Statenice na k.ú. Únětice a jeden za hranicí obce Statenice u Kopaninského mlýna na k.ú. Tuchoměřice. Novou vodní plochou je rybník u Statenického mlýna. Na jižní hraně katastru ve styku s katastrem Horoměřic, je prameniště s kapacitou do cca 1,5 l/s, jedná se o zdroj s vymezeným PHO 1. stupně. Zdroj není z kvalitativních důvodůvyužíván. Vodárna, která stála na soukromém pozemku, byla na základě souhlasu/povolení Vodoprávního úřadu MÚ Černošice již odstraněna. Dalším zdrojem ležícím na území obce je zdroj s nerozlišeným stupněm ochrany (č.VOD/235/2033/84/84/La dle ÚAP Černošice). Na východní okraj řešeného území zasahuje okraj PHO IIb nevyužívaného vodního zdroje ležícího v Úněticích (č. Vod/235/5707/84/La dle ÚAP Černošice).

• zemní plyn je dodáván STL plynovodem - TRANSGAS, státní podnik, Praha, RWE Česká republika a.s.  Stávající plynovodní zařízení na území obce jsou respektována včetně jejich ochranných pásem.  Obec bude nadále zásobována středotlakým plynovodem přes RS Únětice.  Plochy nové zástavby budou napojeny na stávající středotlaký plynovod, pro jižní část území může být využita i RS Horoměřice.
  Obcí prochází stávající VTL plynovod DN 300, PN 40, provozovaný pod tlakem 2,5 MPa. Trasa prochází i zastavěným územím a musí být návrhem územního plánu respektována. Za jižní hranicí obce se nachází na uvedeném VTL plynovodu RS Horoměřice (u Velvarské silnice směřující do Horoměřic). Obec je v současné době zásobována plynem ze STL plynovodu napojeného na RS Únětice. Plynofikována je pouze část zástavby, chybí zejména napojení západní části Statenic. Všechna stávající zařízení jsou respektována včetně ochranných a bezpečnostních pásem v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. Pro potrubí a regulační stanice platí dle zákona č. 458 / 2000 Sb. následující ochranná a bezpečnostní pásma: zařízení ochranné pásmo bezpečnostní pásmo VTL plynovod 4,0 m 40 m STL plynovod 1,0 m není stanoveno regul. stanice 4,0 m 10 m Uvedené vzdálenosti platí od půdorysu potrubí nebo objektu na obě resp. všechny strany. Dosud platný územní plán předpokládá cca 70% plynofikaci stávající zástavby a 100% plynofikaci zástavby nové.
   
• el. energie je dodávána – ČEZ a.s. k.ú. Statenice je zásobováno elektrickou energií, přenosová soustava je spravována - ČEZ Distribuce, a.s. zajišťující zásobování elektrickou energií  – rozvody VN a trafostanice 
  Řešeným územím prochází nadřazená síť 110 kV - venkovní vedení 110 kV Dříň V 914 a V 911 bude zachováno ve stávající trase a jeho ochranné pásmo bude respektováno při využití území pro nízkou zeleň. Sídla jsou zásobována z trafostanic napojených na rozvodnou síť 22 kV. Dvojité venkovní vedení 22 kV Libčice I. (82 – 12) a Libčice II. (82 – 21) bylo rekonstruováno ve stávající trase a zajišťuje napájení transformačních stanic 22/0.4 kV pro distribuční rozvody. Nové trafostanice - kabelové, jsou vedeny okružně obcí tak, aby bylo možné doplňovat potřebný příkon dle postupu výstavby. Přípojka od TS Škola k TS Cihelna a TS Cihelna. Přípojka od páteřního vedení k TS Chaty. Část přípojky 22 kV k TS Hradčany – vedení zpět do intravilánu obce podél silnice do Lichocevsi. Celkové navýšení výkonu v souvislosti s předpokládaným rozvojem zástavby bylo stanoveno odborným odhadem na cca 5 000 kW, což lze zajistit ze stávající rozvodné sítě. Současný rozvodný systém VN zůstane zachován. Potřeby stávající zástavby jsou pokryty ze stávající sítě. Pokrytí nových nároků na zásobování elektrickou energií bude řešeno: o posílením výkonů stávajících trafostanic, o v případě, že toto řešení nebude dostačující, tak umístěním nových. Při návrhu zásobování elektrickou energií v následné dokumentaci se bude počítat s tím, že obec je plynofikována.
   
  Kanalizace - dešťová - vlastník – Obec Statenice Provozovatel – Obec Statenice. Jedná se o jednotlivé úseky kanalizačních sběračů, popř. otevřených zpevněných koryt a příkopů, které jsou zaústěny do Únětického potoka. Vyústění dešťových vod : V16 (ř.km 5,842) – levostranné zaústění odpadu od rybochovného zařízení Černý Vůl V17 (ř.km 6,177) – vyústění dešťové kanalizace V18 (ř.km 6,283) – vyústění výpusti boční MVN V19 (ř.km 6,567) – pravostranné zaústěné odpadu od retenční nádrže Statenický Mlýn V20 (ř.km 6,955) – oboustranné vyústění PVC 100 u vtoku do M5 V21 (ř.km 7,174) - vyústění dešťové kanalizace V22 (ř.km 7,203) – levostranné vyústění dešťové kanalizace V23 (ř.km 7,565) - pravostranné vyústění dešťové kanalizace V24 (ř.km 7,580) – pravostranné vyústění dešťové kanalizace V25 (ř.km 8,368) – levostranné vyústění odpadu ČOV a MVN Kopaninský Mlýn. Dle Územního plánu Statenic se počítá s výstavbou dešťových retenčních a usazovacích nádrží v lokalitě Boušovský (viz. snímek ÚP). Navíc se dle informací obce plánuje výstavba suchého poldru v lokalitě S1 Pod Višňovkou.

• Srážkové vody ze soukromých nemovitostí budou likvidovány vsakem nebo jímáním k pozdější potřebě na pozemku majitele nemovitosti. Na veřejných prostranstvích bude také v maximální míře využíváno vsaku do terénu – zelené pásy v ulicích, mělké otevřené příkopy. V několika místech s vysokým odtokem dešťových vod byla vybudována v obci dešťová kanalizace. Ve vybraných místech stávající zástavby (zejména tam, kde se v současné době nachází občasné vodoteče působící problémy) je navržena nová dešťová kanalizace. Územní plán navrhuje opatření řešící odtokové poměry a zvyšující retenční schopnost území. Jedná se o poldry, podzemní retenční nádrže i další dosud neupřesněná opatření na vytipovaných místech. Jsou vymezeny plochy zeleně specifické ZX určené pro realizaci těchto opatření v sídlech. Územní plán navrhuje opatření pro zvýšení retenční schopnosti krajiny v plochách smíšených nezastavěného území NS s indexem „o“.

• kanalizace - splašková - V obci vybudovány dva (2) hlavní kanalizační sběrače, které svádějí splaškové vody do čerpací šachty, ze které jsou čerpány do Únětic a dále vedeny gravitačně-kanalizačním sběračem DN 400 v délce 2,3 km Tichým Údolím na ČOV Roztoky. S ohledem na skutečnost, že všechny vody ze stoky jsou čerpány, musí být celý kanalizační systém byl plně vodotěsný aby nedocházelo k zatékání balastních vod. Z těchto důvodů byl zvolen systém BOCR, u něhož je předpoklad celkové vodotěsnosti. Majitelem kanalizace je Obec Statenice. Provozovatelem kanalizace je 1. Vodohospodářská společnost s.r.o. se sídlem Kladenská 132, 252 64 Velké Přílepy, jednatel Ing. Aleš. Stávající splašková kanalizace je převážně gravitační, částečně tlaková (3 PČS). Je svedena hlavními sběrači do ČS na východním okraji obce s kapacitou Q = 2x4,7 l/s, H = 21,2 m, ze které jsou odpadní vody čerpány řadem DN 80 délky 722 m do Únětic a dále svedeny gravitačně na ČOV Roztoky u Prahy (cca 4km). Zmapovaná splašková kanalizace je pořízena po roce 2000 v délce 7,5 km. Je ve vlastnictví obce, ale i soukromých investorů, podobně jako vodovodní řady, (spojeno s budováním nových lokalit v obci). Celkem je opotřebení vyčísleno na 10%. Na kanalizaci je připojeno v současné době podle vybraných údajů majetkové evidence cca polovina obyvatel obce).

Stav odkanalizování obce a plán výstavby nových sběračů :

Obyvatelé žijící v lokalitách s vybudovanou kanalizací budou na tuto kanalizaci napojeni postupně po zajištění dostatečné kapacity odkanalizování. V lokalitách stávající trvalé obytné zástavby, kde dosud kanalizace není, bude dobudována.Územní plán navrhuje doplnění vybraných kanalizačních stok. V územním plánu se navrhuje plocha pro čistírnu odpadních vod v Černém Volu. Pro potřebu rozšíření navržené ČOV je vymezena územní rezerva R04. Výstavba v největších lokalitách Boušovský a Jabloňový Sad je podmíněna zajištěním dostatečné kapacity pro čištění odpadních vod. Řešení problematiky zásobování pitnou vodou, čištění odpadních vod a retence srážkových vod je podmínkou využití lokalit Boušovský, Jabloňový Sad sever a jih a Sad – Keltská.

 

• Spoje -  Navržená zástavba bude napojena na stávající telekomunikační síť, která je ve všech částech řešeného území.  Trasy všech sdělovacích kabelů a radioreleových tras, včetně jejich ochranných pásem jsou návrhem respektovány, popřípadě bude v dalším stupni dokumentace navržena jejich přeložka.  Vysílače mobilních operátorů územní plán nenavrhuje. Jejich případné umísťování musí být v souladu s podmínkami ČTÚ a funkčního a prostorového uspořádání ploch.

• Občanské vybavení - V územním plánu je stabilizována plocha veřejné občanské vybavenosti v centru Statenic (dnes zejména obecní úřad a knihovna). Jako potenciální plocha pro veřejnou i komerční občanskou vybavenost se vymezuje přestavbové plocha Statenického zámku P01. Dalším místem stávající koncentrace obytné zástavby a služeb je náměstí v lokalitě Statenický Mlýn. Nově se vymezují místa koncentrace obytné zástavby a služeb v areálu Boušovský (Z03b) a v areálu Jabloňový Sad – jih (Z13b). V areálu Jabloňový Sad – jih (Z13b) se vymezuje plocha pro veřejnou občanskou vybavenost, na které je navržena výstavba základní školy. V centru Statenic se vymezuje plocha Z01, na které je možná výstavba mateřské školy.

• Historické a kulturní památky a archeologická naleziště zasluhující pozornost a protipovodňovou ochranu - Nemovité kulturní památky Zámek Zámek č.p.1 je zapsán v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, číslo rejstříku USKP 45990/2-2304, zapsán 3. 5. 1958. Zápis obsahuje: zámek 2304/1, špýchar 2304/2, bránu 2304/3, část ohradní zdi 2304/4. Objekt zámku je v územním plánu zařazen do přestavbové plochy P01. Podmínky pro využití plochy (zařazena do SM1 – smíšené obytné městské – specifické) umožní revitalizaci areálu zámku s širokou škálou možného využití zejména pro občanské vybavení. Současně jsou podmínky stanoveny tak, by byly zachovány památkové hodnoty areálu v detailu architektury i v urbanistickém kontextu. Socha sv. Jana Nepomuckého Do seznamu nemovitých kulturních památek je zařazena barokní plastika sv. Jana Nepomuckého z 18. století, jejíž kopie je umístěna v ulici Svatojanské (originál je v muzeu). V sousedství je obnovená dřevěná zvonička T. G. Masaryka. Archeologické lokality a místa archeologického zájmu Katastrální územní Statenic se nachází v místech s pravděpodobným výskytem archeologických nálezů souvisejících především s životem a obchodem v okolí pražské kotliny. Na území není krajským úřadem stanoven plán území s archeologickými nálezy (dle §23b zákona 20/1987 Sb.). Průzkumy se provádějí standardním postupem dle § 22, odst. 1, zákona 20/1987 Sb. Na území obce se vyskytují: Lokalita Statenice Bílá skála – Nad Punčochou Lokalita Kopaninský mlýn Lokalita „Keltská“ Lokalita „Brčkoli“ v části Černý Vůl Další archeologické lokality dle ÚAP, upřesněno a doplněno dle NPÚ - Státní archeologický seznam archeologické lokality - území s prokázaným výskytem archeologických nálezů - 12-23-15/22 Statenice - středověké a novověké jádro obce - první zmínka 1227, v r. 1466 uváděna tvrz - 99/15268 - (část rozsáhlé lokality zasahuje do jižního okraje území obce) archeologické lokality - území s předpokladem výskytu archeologických nálezů - 12-23-15/19 U háje Chotola - 12-23-15/16 Statenice, cihelna na SZ okraji obce- 12-23-15/17 Statenice - cihelna p. Štěpánka - 12-24-06/1 Černý Vůl - 12-24-11/11 Na Chotole - 12-23-15/18 Statenice

• Záplavová území Na území Statenic je stanoveno záplavové území Q100 a nižší N-letosti Únětického potoku s aktivní zónou. Záplavové území včetně aktivní zóny je návrhem ÚP respektováno, není do něj

  umísťována žádná nová zástavba. Záplavové území Únětického potoka včetně aktivní zóny v ř. km 2,00 - 13, 132 bylo stanoveno opatřením obecné povahy ze dne 22.7.2013 sp. zn. S-MUCE 23563/2012 OZP/V/Kut, č.j. MUCE 30650/2013 OZP/V/Kut-OOP, které bylo vydáno Městským úřadem ORP Černošice. Protierozní ochrana, vodohospodářská a protipovodňová opatření. Požadavky na zvýšení retenční schopnosti krajiny a řešení retence a odvádění dešťových vod, stejně jako protierozních opatření, jsou obsaženy v podmínkách využití ploch.

   

  Doprava

  Řešené území se nachází v severozápadní části spádového území Hlavního města Prahy v prostoru západně od toku Vltavy a východně od státní silnice I. třídy R7 (Praha – Slaný – Chomutov). Hlavní dopravní páteř řešeného území tvoří silnice II. třídy II/240, vedoucí řešeným územím od jihu (Horoměřice) na sever (Velké Přílepy) a dále na Kralupy nad Vltavou. Od východu (Suchdol) se na silnici II/240 před Statenicemi připojuje silnice II. třídy II/241. Dále se na silnici II/240 ve Statenicích připojuje ve směru od západu silnice III/2405 (Tuchoměřice – Statenice – Černý Vůl) která je hlavním průtahem obcí a ze které se v centru obce odpojuje silnice III/0079 ve směru na Lichoceves. Hlavním dopravním problémem obce jsou vysoké dopravní zátěže na páteřní komunikaci (silnice II/240, která také mostem kříží Únětický potok – výhledově II/241) a pohyb aut na šířkově nevyhovujících komunikacích.

  Obec Statenice je z hlediska širších vztahů orientována na Prahu. Vzdušná vzdálenost od současného nejbližšího pražského urbanistického centra, Dejvického náměstí, je cca 5 km. Obec je součástí pásu intenzivní pracovní dojížďky do Prahy o šířce 5 – 10 km, obklopujícího území Prahy. Z hlediska dopravní dostupnosti je obec v současné době v 20 minutové dostupnosti vůči Praze. Po vybudování navrhované komunikační sítě, zejména po vybudování severozápadní části městského okruhu (518, 519) a zlepšení příslušných radiálních spojení se dopravní propojení s Prahou výrazně zlepší, a obec bude na hranici 15 minutové časové dostupnosti Prahy. Návrh obchvatu - objízdné trasy - silnice II. třídy viz grafická příloha G1 Výhledová trasa obchvatu II/241 a výkres O10 Dopravní vazby na sousední obce v ZÚR Středočeského kraje je silnice II/240 převedena do nové trasy odbočující ze silnice I/7 u Kněževsi a pokračující západně od Tuchoměřic, Statenic a Velkých Přílep směrem ke Kralupům nad Vltavou. Silnice II/241 jde dle ZÚR ve stávající trase ke křižovatce před Statenicemi, dále by měla pokračovat v původní trase silnice II/240 přes Černý Vůl (Statenice) a za Velkými Přílepy by se měla připojit na přeložku II/240. Územní plán Statenic přichází s námětem přeložení silnice II. třídy do nové trasy, která by neprocházela centry obcí Statenice (Černý Vůl) a V. Přílepy. Obešla by jmenované obce východně, sousední Únětice a Úholičky by minula západně. Územní plán Statenic pro toto řešení vymezuje územní rezervu a iniciuje diskusi se sousedními obcemi, respektive Krajským úřadem o tomto záměru. Realizace záměru této objízdné trasy by mohla být nezávislá na realizaci přeložky II/240 dle ZÚR.

   

  Nová objízdná trasa by začínala již v Horoměřicích na křižovatce ulic Velvarská a Únětická, kde by byla převedena silnice II/240 z ulice Velvarské na ulici Únětickou. Za křížením s ulicí Suchdolskou (silnice II/241) by komunikace pokračovala po stávající komunikaci, kde by byla po cca 200 m umístěna okružní křižovatka umožňující napojení ulice Rýznerovy od Únětic, prodloužené ulice Ke Kříži od Statenic a napojení nově navržené objízdné komunikace. Objízdná komunikace by pak pokračovala severním směrem, procházela by nízkým mostem mezi částí Černý Vůl a rybníky na Únětickém potoce a směřovala ke křížení komunikací III/2423 a III/2421, které by bylo nahrazeno okružní křižovatkou. Objízdná trasa by pak pokračovala po silnici III/2421 až cca 400 m před začátek zástavby ve Velkých Přílepech, kde by se opět přes okružní křižovatku odklonila severním směrem a vytvořila by tak objízdnou komunikaci pro odklon silnice II/240 resp. II/241 z Velkých Přilep. Zpět do stávající stopy by se silnice II/240 (výhledově II/241) dostala severně od areálu firmy Bláha na Pražské ulici na severním okraji Velkých Přílep. Dále by bylo možné pokračovat touto objízdnou komunikací až na sledovanou výhledovou přeložku silnice II/240 v úseku Tursko – Tuchoměřice. Celková délka navržené objízdné komunikace je 6,3 km, z toho 4,1 km jsou nové komunikace. Na zbylé délce se jedná o vedení po stávajících komunikacích, vedených nyní v kategorii nižší třídy (silnice III. třídy). Délka stávajícího úseku projíždějícího obcemi mezi napojeními objízdné trasy je 4,69 km. Průjezd silnic druhé třídy přes zastavěné území obcí se tímto objezdem sníží o 0,25km v Horoměřicích, o 1,45 km ve Statenicích a o 2 km ve Velkých Přílepech. Navíc se tímto opatřením zkrátí čas průjezdu. Hlavním cílem však není zkrácení času průjezdu, ale odvedení dopravní zátěže mimo centra obcí. Územní rezerva R02 pro vedení objízdné trasy silnice II. třídy byla do ÚP Statenice vymezena na základě prověřování možností zmírnění dopravní zátěže na silnici II/240 na průjezdu Statenicemi. Územní rezerva R02 zasahuje pouze krátký úsek ve východní části na hranici s Úněticemi. Jedná se o nezastavěné území, kde kromě zastavitelné plochy Z10 pro čistírnu odpadních vod nejsou navrhovány žádné zastavitelné plochy. Jedná se o území s přírodními hodnotami (Únětický potok, LBC 19 Horní Únětické rybníky). územní rezerva R02 v ÚP Statenice zachována. Na základě podrobnějšího prověření a dalšího jednání se sousedními obcemi může dojít k následné úpravě na základě např. vyhodnocení uplatňování Územního plánu Statenice, které bude muset být provedeno do čtyř let od nabytí účinnosti územního plánu. Významné je i výhledové propojení nové objízdné trasy od křižovatky před Velkými Přílepy k budoucí křižovatce v severní části Statenic (odbočení do areálu „Boušovský“) s navrženým pokračováním přes areál „Boušovský“ k silnici III/0079. I pro toto výhledové propojení je v novém územním plánu Statenic vymezena územní rezerva.

   

  

   

  Silniční síť - dochází k několika významným úpravám stávající silniční sítě obce. Stávající připojení centrální části Statenic přes nevyhovující stykovou křižovatku (nevyhovující rozhledové a sklonové poměry) v Černém Volu ze silnice II/240 je doplněno a částečně nahrazeno novým propojením v jižní části obce novou trasou v délce cca 800 m, která se napojuje na stávající silnici III/2405 v údolí Únětického potoka. Průběh silnice III/2405 směrem k Tuchoměřicím je ponechán ve stávajícím uspořádání. V centrální části obce je sledována snaha o zmenšení dopravní zátěže v křižovatce silnic III/2405 a III/0079 (směr Lichoceves) návrhem nové komunikační spojky severně od centra obce (přes areál „Boušovský“) pro vztah Lichoceves – Velké Přílepy v celkové délce 1500 m. Tato trasa je též variantou pro vztah Suchdol – Lichoceves (III/0079 – II/241), protože odklání tyto dopravní vztahy mimo centrum obce a mimo kritickou křižovatku v místě připojení na silnici II/240. Další úpravy nevyhovujících komunikací a jejich křížení Křížení Suchdolská – Velvarská – Kralupská – Úvozová (napojení II/241 do II/240 a napojení ulice Úvozové). V křížení dvou silnic druhé třídy včetně připojení komunikace místního významu je navrženo vložení okružní křižovatky, do které by bylo možné připojit rovněž plochu navrhované obytné zástavby Jabloňový Sad – sever. Připojení severní komerční zóny a ulice K Cihelně. Stávající napojení je poměrně chaotické, v místě se stýká více výjezdů v jedné nepřehledné ploše, která se poté napojí do ulice Kralupské. Z projektu AF-CityPlan přebírá územní plán připojení tohoto území okružní křižovatkou, umožňující bezpečné a jednoznačné připojení areálu. Stávající připojení ulic K Cihelně a Za Cihelnou je v nepřehledném místě (šikmé křížení, špatné rozhledové a sklonové poměry). Z tohoto důvodu je navrženo připojení ulice K Cihelně do již zmíněné navrhované okružní křižovatky. Připojení severní obytné zóny na Kralupskou. Připojení severní obytné zóny je v navrhované okružní křižovatce, která má již stavební povolení. Významné je výše zmíněné propojení od bodu A na Kralupské (II/240) s bodem C na ulici Ke Kůlnám (III/0079).

   

  Autobusová doprava Statenice jsou obsluhovány dvěma linkami příměstských autobusů – 316 a 356. Na území obce se nacházejí čtyři (4) autobusové zastávky.

   

  Železniční Železnice Statenicemi neprochází, nejbližší železniční zastávky se nacházejí v Tuchoměřicích či Noutonicích (obě vzdálené cca 4,5 km od Statenic) na místní trati ČD č. 121 Hostivice – Podlešín.

   

  Letecká doprava - Ochranná pásma letiště. Do řešeného území zasahují ochranná pásma mezinárodního Letiště Václava Havla Praha. Vzletové a přibližovací prostory se pohybují ve výšce 380 – 430 m n. m. Tyto skutečnosti ovlivňují jak hlukové poměry řešeného území, tak výškově limitují navrhovanou zástavbu (běžnou zástavbu pouze teoreticky) – ochranná pásma s výškovým omezením staveb. Z hlediska hygieny prostřední se nejedná ve Statenicích o významný limit, neboť hlukové ochranné pásmo nezasahuje do zastavěného území ani zastavitelných a přestavbových ploch. Jižní části řešeného území se dotýkají: hlukové ochranné pásmo, ochranné pásmo ornitologické, ochranné pásmo proti nebezpečným a klamavým světlům, ochranné pásmo pro vzdušná vedení VN a VVN (zasahuje zčásti i zastavěné území).

   

  Systémy ekologické stability v obci

  ÚSES je soubor vzájemně propojených přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu i v širším pojetí okolní přeměněné a využívané kulturní krajiny. ÚSES je tvořen sítí biocenter, biokoridorů a doplněn interakčními prvky.

  Nadregionální biokoridor RK 1136 "Ers - Únětický háj" propojuje regionální biocentra 1461 "Ers" (mimo řešené území) a 1467 "Únětický háj". Biokoridor prochází zemědělskou krajinou po náhorní plošině, kde je většinou nefunkční, vymezený, navržený k založení. Na území Statenic je trasa vedena směrem ke Statenickému háji, přechází údolí Únětického potoka. V trase biokoridoru jsou v řešeném území vložena dvě lokální biocentra LBC 15 a LBC 20a. Regionální biokoridor RK 1137 "Únětický háj - Údolí Vltavy"  Trasa je vedena údolní nivou Únětického potoka. Zahrnuje vodní tok místy regulovaný s pobřežními společenstvy, louky a lada podél toku;  Severně, za hranicí řešeného území prochází regionální biokoridor RK 5019 s názvem "RK 1136 - RK 1140". Propojuje údolí potoků Zákolanského a Únětického.  Regionální biocentrum RC 1467 "Únětický háj" zahrnuje habrovou doubravu na Bílé skále, v řešeném území zabírá plochu 38,3 ha. Biocentrum přesahuje do katastrů Tuchoměřice, Horoměřice a Přední Kopanina (celkový rozsah činí 64 ha). LBC 15 "Háj u Statenic" - biocentrum vložené v trase regionálního biokoridoru RK 1136,částečně funkční (funkční na lesním pozemku, na orné půdě nefunkční - navržené k založení); Jedná se o ochuzenou dubohabřinu na svahu u Statenic a pramennou oblast levostranného přítoku Únětického potoka. LBC 19 "Horní Únětické rybníky" - biocentrum vložené v trase regionálního biokoridoru RK 1137, bezprostředně navazuje, resp. rozšiřuje biocentrum vymezené v Úněticích. Biocentrum je vymezené, funkční, upravené v hranicích katastrální mapy. Plocha LBC je upravena i v souvislosti s návrhem přeložky silnice II/241. Rozloha v řešeném území činí 5,1 ha. Jedná se o vodní tok s břehovými a doprovodnými porosty a přilehlý lesní porost na svahu nad údolní nivou. LBC 20a "Pod Parádnicí" - lokální biocentrum vložené na křížení regionálních biokoridorů RK 1136 a RK 1137 v nivní poloze Únětického potoka; převážně funkční, rozloha 3 ha. Biocentrum zahrnuje vodní toky s břehovým a doprovodným porostem, louky a dílčí přírodní a přírodě blízkou část zámeckého parku Parádnice, kde je zvažována obnova štěpnice a navrhovány jsou krajinářské úpravy. LBC 20b " Za bažantnicí " - lokální biocentrum je situováno v prostoru původně navrhovaného VKP 68 Nad ovčínem II. a na přilehlých plochách určených k převedení z orné půdy na TTP. Jedná se o stepní stráň a meze na svahu nad Únětickým potokem, mezilehlé luční porosty, plochy orné půdy a část lesa ve Statenickém háji. Rozloha cca 10,7 ha.

  LBK a " Za bažantnicí – Háj u Statenic" - lokální biokoridor vymezený, na odlesněném lesním pozemku v délce cca 250 m. Biokoridor je veden při okraji lesa na ploše evidované v KN jako les. Propojuje lokální biocentra LBC 20b a LBC 15. Pro funkčnost biokoridoru je nutné obnovení lesního porostu. LBK b "Únětický potok, úsek Pod Parádnicí - Za bažantnicí " - lokální biokoridor vymezený, funkční, je veden údolní nivou Únětického potoka mezi LBC 20a a LBC 20b v délce cca 300 m.

 Obec Statenice - RISy