Statenice
digitální povodňový plánÚnětický potok a ostatní toky
Toky na k.ú. Statenice
Nejvýznamnějším levostranným přítokem Vltavy je Únětický potok.
Únětický potok
Hydrologické pořadí: 1-12-02-0120 ID (Dibavod): 137 920 000 100 ID (CEVT): 10 244 831 (10 261 589)
Délka toku: 13,484 ř.km ; vzdálenost: Statenic od ústí do Vltavy: 7 ř.km ; z toho v zájmovém území obce má délku 2,935 ř.km (hranice zástavby ř.km 5,465 – 8,400)
Úprava toku v zájmovém úseku: lichoběžníkový profil dvojitý lichoběžníkový profil přírodní koryto bez opevnění
Plocha povodí: 45 km2 Typ: drobný vodní tok ve smyslu Vyhl. 470/2001 Sb.
Průměrný průtok: 0,10 m3/s
Pramen: uprostřed obce Kněževes, ul. U Ouvalky nedaleko busty Stanislava Kubra ve výšce 332 m n.m.:
Pramen tvoří jezírko uprostřed návsi. Dříve studánka Ouvalka. Potok se původně jmenoval Stativnice podle části mlýnů. Dalších několik pramenů je jímáno kanalizačními trubkami, které se za jezírkem spojují a tvoří dále jednotný tok. U jezírka stojí budova s vybrazeným svatým, který žehná toku. Na Únětickém potoce bylo v minulosti provozováno 19 mlýnů.
Odtok z povodí : východně směr Roztoky
Přítoky : ř.km 5,734 levostranné zaústění přítoku bezejmenné vodoteče
ř.km 6,198 pravostranné zaústění odpadu od bývalého mlýna
ř.km 7,645 levostranné zaústění přítoku od bezejmenné vodoteče
ř.km 8,252 pravostranné zaústění odvodňovacího příkopu z lesního porostu
Ústí: do Vltavy v Roztokách ve výšce 177 m n.m.
Správa VT: Povodí Vltavy, státní podnik, Praha
Správa VT: Povodí Vltavy, s.p. Praha
Únětický potok - průběh toku
Únětický potok je levým přítokem Vltavy v Roztokách severně od Prahy. Svůj název má podle obce Únětice, která ovšem leží až pod Úněticemi. Jeho povodí zaujímá rozlohu téměř 45 km² a průměrný průtok je 0,10 m³/s. Dolní tok má podobu hlubokého údolí se skalními stěnami a patří do přírodních rezervací Údolí Únětického potoka a Roztocký háj a Tiché údolí.
Únětický potok teče z obce Kněževes (v níž protéká rybníkem Čermačka a kolem Čermákova mlýnu, u nějž se stéká s bezejmenným přítokem zprava) přes tuchoměřickou část Kněžívka, Tuchoměřice, tuchoměřickou osadu Pastviště, Štěrbův mlýn, (za kterým do něj zprava přitéká Kopaninský potok), Kopaninský mlýn, Únětice, Černý Vůl, Únětice, na kraji Únětic přes retenční nádrž=suchý tuchomněřický poldr, dále od soutoku s Horoměřickým potokem, který se vlévá zprava pod Kozími hřbety, vede v asi 1,5 km dlouhém úseku okrajem území Prahy (městská část Suchdol), Dále pokračuje v jižní části města Roztoky kolem bývalé výletní restaurace Maxmiliánka Tichým údolím k ústí, kde se nedaleko zámku vlévá zleva do Vltavy.
 |
 |
 |
Bezejmenné toky a přítoky v katastru Únětic
Do Únětického potoku, jako přirozeného recipientu toků v katastru Únětic se vlévají tyto krátké bezejmenné toky
Dibavod ID 137 920 000 200 – LS vtok do Kopaninského rybníka - ID toku (CEVT) 10 254 801
Dibavod ID 137 940 000 400 - malá levostranná vodoteč - ID toku (CEVT) 10 261 537 - výtok z obtočného Kopaninského rybníka, vlévající se do Únětického potoku
Dibavod ID 137 940 000 600 - levostranná vodoteč z ulice Pod Babykou - ID toku (CEVT) 10 255 166
Dibavod ID 137 940 000 800 - levostranný náhon pod ulicí U Velazu (Černý Vůl) - ID toku (CEVT) 10 245 054
Mlýny na Únětickém potoku (shora po proudu dolů k Vltavě)
- Čermákův mlýn – Kněževes u Prahy, K Rybníku 31
- Prchalův mlýn – Tuchoměřice-Kněžívka, V Kněžívce 189
- Kraumanův mlýn – Tuchoměřice-Kněžívka, V Uličce 194
- Koukalův mlýn (Kašpárkův, Kašparovský) – Tuchoměřice, K poště 16
- Mlýn na Partvišti (na Pastvinách, u Kadeřábků) – Tuchoměřice, Ke Úněticům 30
- Štěrbův mlýn – Tuchoměřice, Ke Úněticům 41
Mlýny ve Statenicích
- Kopaninský mlýn (Kopanský, Štěpánkův) – Tuchoměřice, Ke Úněticům 42
- Únětický mlýn (Hovorkův) – Únětice, Pod Zámkem 27
- Chmelařův mlýn – Únětice, Únětická 8
- Čejkův mlýn – Únětice, U Mlýna 109
- Potůčkův mlýn – Únětice, U Velazu 168
- Zbyhoňův mlýn – Únětice u Prahy, zanikl
- Horní mlýn (Liškův) – Únětice u Prahy, Rýznerova 21/7
- Dolní mlýn (Záporkovský) – Únětice u Prahy
- Trojanův mlýn – Suchdol, č.p. 16/2, Kulturní památka
- Tůmův mlýn (Zadní, Zbořený) – Suchdol, č.p. 17, zbořen
- Spálený mlýn – Suchdol, č.p. 26/5
- Nový mlýn – Roztoky u Prahy, Tiché údolí 10
- Braunerův mlýn (Roztocký, Lábnerův) – Roztoky u Prahy, Riegrova 5
Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka a Roztocký háj – Tiché údolí
Mezi Suchdolem a Úněticemi leží PR Údolí Únětického potoka. Toto území společně s PR Roztocký háj - Tiché údolí tvoří velký lesní a lesostepní komplex.
Přírodní rezervace se nachází na pravém svahu údolí Únětického potoka. Předmětem ochrany jsou zde skalnaté svahy, zbytky stepi, vřesovišť a především údolní niva Únětického potoka mezi Úněticemi a Roztoky. Do chráněného území patří též hřeben Kozích hřbetů a Holý vrch.
Toto působivé místo bylo osídleno již v paleolitu a od počátku neolitu (od 5. tis. př. n.l.) je osídleno nepřetržitě. Slované se zde poprvé objevili patrně již v 6.století a průkazně se tu usadili v 10.století. Z konce 3. tisíciletí pocházejí nálezy přímo z úpatí Holého vrchu u obce Únětice (středoevropská únětická kultura doby bronzové). Kozí hřbety obcházela v raně přemyslovské době tzv. Velká cesta, která spojovala Levý Hradec a Pražský hrad.
Zajímavou částí údolí Únětického potoku jsou pozůstatky bývalých mlýnů. Nejznámějším z nich je Trojanův mlýn, kde se v 70. letech natáčel seriál o osudech dvou písařů – p. Bouvarda a p. Pécucheta (podle Flaubertova románu). Tůmův mlýn je jedním ze zaniklých mlýnů, po kterém zbyl jen mlýnský rybník a zbytek náhonu. Založil jej Filip Trojan kolem roku 1730. O něco později v letech 1786–87 byl postaven Suchý mlýn hostinským J. Burdou, který několikrát vyhořel a dnes budovy slouží obytným účelům.
