Poměrně negativním prvkem je většinou dosti příkrý terén katastru, který podmiňuje rychlejší povrchový odtok srážkových vod směrem do místních depresí, takže například v době přívalových dešťů může docházet u některých úzkých erozních údolí ke krátkodobým povodňovým stavům. Jsou navržena opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami. Podél koryta vodního toku je třeba zachovat volné nezastavěné a neoplocené území o šíři min. 6 m od břehové hrany na obě strany (tzv. potoční koridor) - pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a údržby vodního toku;

 

Navržena jsou opatření zvyšující retenční kapacitu území - vyhrazení ploch nezastavěného území se smíšenou funkcí (index p - přírodní, v - vodohospodářská, o – ochranná/protierozní). V plochách smíšeného nezastavěného území s indexy „p“, „v“, „o“ budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující retenční kapacitu území, například trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň, poldery (plocha K09). Nutno vycházet z inženýrskogeologických rajónů (plochy s odlišnými základovými a vsakovacími poměry) včetně podmínek pro vsakování srážkových vod. V území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní. Odvodnění nutno řešit kombinovaným systémem přirozené / umělé retence, např. vsakem na pozemcích, odvedením obvodovým drenážním systémem do jímek v nejnižším místě plochy (regulovaný odtok do recipientu, popř. následné využití vody pro zálivku v době přísušku). V následné projektové přípravě navržených pěších cest bude zvoleno vhodné technické provedení zajišťující jejich propustnost, zejména pokud jsou navrženy v plochách zeleně a v plochách nezastavěného území tak, aby se jejich realizací nezhoršily stávající odtokové poměry v území.

 

Pro zmírnění povodňového nebezpečí z vodoteče Únětického potoka slouží především retenční prostory výše ležících poldrů (Tuchoměřický a Kopaninský poldr), retenční prostory MVN a inundace nivy Únětického potoka v extravilánu obcí. Při povodni je důležité dodržovat ustanovení provozních a manipulačních řádů výše uvedených vodních děl (za dodržování je zodpovědný provozovatel a obsluha VD). V obci Statenice v nedávné minulosti došlo ale především k zatopením nemovitostí v důsledku splachů z výše ležících především zemědělských pozemků. Splachy jsou jednak důsledkem polohy obce (údolní profil), ale také nevhodnými osevními postupy na zemědělsky obdělávaných pozemcích. Obec Statenice se snaží omezovat a eliminovat nebezpečí výše uvedených povodňových stavů koncepčními záměry v územním plánu, tak následně stavebními aktivitami navazujícími na tyto záměry a na opatření z předchozích období. K nejvýraznějším protipovodňovým zásahům patří dobudování dešťové kanalizace v obci v součinnosti s plánovaným rozšíření zástavby obce při max. možném zachování travnatých a zalesněných ploch v zájmovém území. Součástí těchto opatření je i návrh nových retenčních prostorů (dešťových a usazovacích nádrží, suchých poldrů apod.) Preventivní a přípravná opatření, prováděná mimo povodeň jsou především povodňové prohlídky, sledování předpovědní a hlásné povodňové služby, organizace hlídkové služby apod. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat kontrole funkčnosti především v rizikových místech - viz kapitola Místa ohrožená bleskovou povodní. Právnické a fyzické osoby jsou povinny odstraňovat překážky, které mohou bránit průtoku velkých vod, umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění zabezpečovacích a záchranných prací, trpět odstranění staveb nebo jejich částí nebo porostu, poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky a zúčastnit se podle svých možností těchto prací.